Část II elfové
"Počkat! Vše špatně! je to zpřeházené jako naschvál, prve musíme do oblak někam do schrámu Rondo nebo něco".
,,to je stará dračí legenda, ale je už pár tisícileté ztraceny" řekl Black, já jsem se nadchnula,,a víš aspon kde je?" Black zakroutil hlavou.
Kouknu na Stína "tak zkusme prohledat nebe, někde to jistě bude".
Draci viletěli nad mkary,byla to nádhera jako moře z mraků.
"Hele támhle se něco leskne". Ukážu před nás.
,,myslíš ,že je to on? Takhle jednoduchý to asi nebude"
"zkusme to"-
Přiblížili jsme se ,čím jsem se přibližovali tím byl obraz jasnější.
"je to socha anděla s ohromným mečem" řeknu.
,,a ty víš co to značí?" Zeptám se tě.
ukážu ti tu stránku. "je to část mapy, tady najdeme další".
,,tak tam letíme"
Jakmile sme doletěli andělovy pod meč spadl mu jako po kolejích a zase nahoru a zase dolů.
"musíme na něj jinak
,,ze zhora!" řekla jsem
Zymyslím se ale Stín vyletí a ocasem toho anděla bodne do hlavy. Upadla mu a vyděl v něm smotaný svitek. "Stíne si dobrý".
Vtom se ,ale okolo anděla začalo něco dít.
"rychle vem ten svitek Stíne".
,,ten anděl" řekl mi Black ,,podívej se na něj pořádně! Jako by se začal híbat"
Anděl kouzlem sebral draky a vymyzely. "Stíne"!
,,Blacku zařvala jsem a vytasila jsem svůj meč, anděl udělal to samí ,ale byl jednou věčí než já,,ty seber tu mapu a já ho zabavím!" Řekla jsem Ti.
Dlouho sem neuvažovala hned sem zareágovala a hned sem ten svitek vzala a strčila no kam do boty. Andělovi se vrátila zpátky hlava vymizel a Draci spadly z nebe.
Draci ,vypadalli ,že nebyli vůbec při vědomí ,,Blacku zbuď se, spadnete!" řekla jsem mu myšlenkami,ale nebyla jsem si jistá jestli mě vůbec slyšel.
"Stíne". Kouknu na svitek. "ááááááááááááááááááááá"!
"co se děje".
Ukážu ti svitek kde jsou namalovaní draci a jsou mrtvý.
,,takže to není část mapy ? Musíme něco udělat!"
"ehm, obávám se že od sud půjdeme po svých, podle mě to naznačuje, jestli chceme další část, musíme obětovat draky". Steče mi slza po tváři.
,,tak to nikdy !"
"Koukni na ně. Spí, ale pokud půjdeme s draky, budou mrtví tím spánkem, nikdy se neprobere, anděl věděl co dělá".
,,takže musíme dokončit co jsme začali!"
"jo". Zubama přejedu přez zpodní ret a utřu si slzu.
,,tak jdeme!" Řekla jsem
"ale kam"? "na". Podám ti tu stránku z knihy.
,,to nevím ,ale vím co mám dělat poskládat ty mapy a zachránit draky!" Podívám se na stránku ,,vypadá to ,že další kousek mapy, je někde u hradu v lávě?"
"wow". Lávu nemusím
,,ale jak se dostaneme dolů?"
"někde tu bude vyxpínač. "Začnu šramocet po odstavci od anděla.
Křach. "hups".
"ááááááááááááááááááááááááááááá.......".
Ted jsem začali padat dolů i mi.
Dopadly sme na měkko. "wow jaktože je ta zem měkká"?
Dopadli jsme na seník, byli jsme na nějaké farmě.
"Panebože, doufám že to není". "hej vy co tady děláte?" najednou řekl stařec. A já to dopovím. "...náš strejda".
Já jsem se na ní nechápavě podívala.
Ukážu na starce. "představuju ti mýho nevlastního strejdy který je lovec divokých koní". Vstanu a otřepu si saámu.
Stařec k nám dojde. "ahc. to jste vy, už jsem myslel že to jsou zase ti elfové". Podívám se na tebe.
Nemotorně jsem slezla až se mi potom pádu zamotala hlava ,,zdravím!" řekla jsem starci.
Zasměju se a pomůžu ti vstat. "to je moje sestra, ovšem to by jsi měl vědět".
Stařec se podívá. "Nic o druhé neteři newím".
,,ani já nic nevím!"
Kouknu na tebe, "No to jedno, je to i tvoje neteř, ale strejdo co jsi říkal o těch elfech"?
"Pojďte raděj ke mě domů můžou tu být".
Došly jsme k něm dom.
"Nabídněte si. ČAJ?".
,,ne nemáme čas na čaj, musíme zachvránit naše přátele!" zasyčela jsem.
"ehm ne díky, chceme o těch elfech vědět".
kouknu se na ní provinilíma očima, ale řekla jsem si ,že elfové jdou i po nás.
"Každý večer ke mě dojde někdo z lukem a ptá se pořád na to samí. "neviděl jste tu někde tyto dívky, jste jejich známý a příbuzný".
Ukazuje mi pořád vaše fotky na papíře.
polkla jsem
A k večeru, asi jako teď, sem chodí jeden na koni každý den a ptá se zase na vás, a jestli nemáte černý draky. Samozdrřejmě že vás kryju ale proč"?
,,to je dlouhý příběh!" zašeptala jsem
"Už skončil". Zasyčel strejda a vstal.
Zamračím se. "Strejdo oni po nás jdou protože sme šly do jejich knihovny abychom zjistili další mapu".
"Vy jdete po tom dračm..cosi? to je výmisl vaší babky"!
"NECHTE TO PLAVAT! AKORÁT MĚ DOSTÁVÁTE DO PRŮŠVIHU"!
začal tam řvat. TUK TUK "elfové! Kvůli vám zjistili že si s někým povídám rychle utečte zadním vchodem. Zamračil se.
Já vytasím meč ,,bez boje ani nápad!"
"NE"! Zařval strejda a já sem tě zatáhla za rukáv a donutila ti jít do sklepa. Právě včas elfové rozrazili dveře.
,,co blbneš!" Ty smi podržela pusu.
Elf se rozhlídnul po místnoeti ,,slišel jsem hlasy a rámus"
"No to protože tu naháním novou kočku co mi dovezli.....".
,,kdo?" Štekl na něj elf a vstoupil do místnosti.
"no to newím, nějaký poslíček s krabicí". Lhal strejda.
Elf zavřel oči ,,koho tu ukrýváš starče ! Cítím tu přítomnost ještě někoho jiného!"
Bránil se. "hele, nemáte právo mi navštívit byt jen tak"!
,,moc si nevyskakuj starče podle příkazu našeho vládce mame najít ty dvě rebelky, tak kde jsou!"
"rebelky to je kdo? Hi hi, TAK JO A zachrním si život blbče"?
,,možná pokud nám je okamžitě vydáš!"
vydám? HIhi ALE TADY NEJSOU". Jde ke krbu kde rozpálí dřevo a má ruce za zády.
K elfovi přišli ještě dva vyzbrojení Elfové ,,prohledejte dům!" rozkázal jim.
" to nemůžete"! bráníl se. A pomyslel si. "Kvůli těm dvou mi tu rozbijí byt"!
,,prohledej te všechno at tu nezůstane kámoen na kameni!" řekl Elf a dohlížel na ně
Strejda jak pálil to dřevo hodil ho na podlahu a utíkal do sklepa. "Rychle od sud, hoří utíkejte"!
Sebraly sme se, on vysklil okno. "vemte si mé koně Alfu a Romeu. Utíkejte"! Utíkali jsme a nasedly na koně.
,,mohli jsme zachránit tvího strejdy statek ,kdyby jsem s nimi mohla bojovat!"
"Musíme hlavně od sud pryč"! "a je to i tvůj strejda"!
,,nepodceňuj mě!" Řekla jsem a předjela jsem jí s koněm.
"Pane! Utíkají na koních"! Řekl jeden elf. "tak rychle za němi"!
Když jsem se otočila byli elfové za námi. "Teď na to nneí čas".
"rychle, přidej. V celku nám dal strejda rychlí koně. Honem do lesa tam je setřesem"!
"Za němi a cheme je živé"!
Nechtělo se mi utíkat z boje ,ale co jsem měla dělat ? Zahnula jsem tak prudce ,že kůn málem spadnul
"dobrý nápad rozdělíme se setkáme se myšlenkami". Počkala sem až sem byla viděna, a pak se prudce rozeběhla.
Elfové byli v šoku. "kudy"? "Tak ty za ní a mi za ní".
Hnala jsem koně jak to jen šlo ,Elf se pomalu strácel ,ale nevím jestli je to iluze nebo je přímo za mnou.
Utíkala sem. Kůň prudce zastavil. Před námi jezero. Jakmile zastavil strefil ho elf lukem. SPADL. "NE"! Jak spadl, svalil se na mě.
Elf za mnou doběhl.
Elf se dočista ztratil, zastavila jsem koně, cítila jsem ve vzduchu jakési kouzlo, připravila jsem si meč a zavřela oči, slyšela jsem ho jak se přibližuje za mnou.Vyskočila jsem z koně naše ostří mečů se spojili, najednou jsem si všimla ,že je to ten stejný mladík ,kterého jsem prve potkala před zbrojnicí.
"Dojela jsi". "No asi jo Hi hI". Elf na mě hned. "na mě to neplatí"!
Slezl z koně, kouzlem ho odvalil a když sem se chystala vypadnout nešlo to. Zakouzlil mě zmetek! Donutilo mě to vstat a zavázal mi ruce. "mno hihi už zase". "smeješ se naposled"!
,,a hele kdopak to je!" Zažertovala jsem na Elfa ,,škoda jako Elfka si byla hezčí" snažila jsem se mu podkopnou nohy,ale svalil mě na zem naše ostří mečů se zase spojili ,,dobrý tach ,ale nemáš tak dobrý meč jako já!" Odradila jsem vstala jsem a sekla mečem, Elf dal meč před sebe aby se bránil, jeho meč se rozpůlil a já mu dala meč před obličej ,,kdo sakra seš!" zasyčel
Se svázanýma rukama za zády mě vedl k druhým elfům. Když sem je viděla jak se mi smějí. S-ohla sem se do boty a vytáhla si dýku. Udělala sem jakoby most a dýkou si rozřízla provazy když viděly že se chystám utéct ten elf co mě chitl. "kampak kampak"! Půjdeš s námi". A zatáhl mě za triko.
"NE"! zažvu tam na něho a jedem mě strefí šipkou a já padnu na zem. "zabil jsi ji" "ne uspal".
něco se stalo!" Prolítlo mi hlavou ,,tak mě zabij stejně na to nemáš!" Řekl Elf ,,máš štěstí nechám tě ,ale příště se rači už ke mně a mí sestře nepřibližuj!" Vzala jsem koně a jela nazpátek ,,snad není pozdě!"
Když sem se probrala, ještě byli v lese. Rychle sem vstala ale po tom prášku na šipce sem zase padla na zem. "jednu máme, buď odjedeme s ní nebo tu počkáme na tu druhou". "rač odjedeme, elf co šel na tu druhou se nehlásí".
Slezla jsem z koně a ukrila se do keře ,vtom jsem zamnou uslišela něcí přítomnost museli tam být další tři ,,ten bídák!" Zasyčela jsem a vytasila meč. Vylítla jsem z keře na ně, uviděla jsem Sayaru jak leží na zemi a svíjí se v křečích, jeden vytasil meč a šel po mě, byl tak rychlí ,že mě škrábnul mečem do loktu. Skameněla jsem v udivu musel mít nějaký tajný tréning. Než jsem se nadála šel po mě zezadu, než jsem nátáhla rukou praštil mě pěstí do břicha ,vyplivla jsem krev a ondlela.
"super, máme i tu druhou".
Konec.